Řízené zemní protlaky
- Řízené horizontální vrtání (řízené protlačování, podvrt, mikrotuneláž) umožňuje bezvýkopové pokládání a přeložky potrubí a kabelů inženýrských sítí.
- Využíváme moderní metody a technologie Vermeer (D20x22 a D7x11).
- Díky této technologii minimalizujeme následné provádění povrchových úprav terénu, což šetří vysoké náklady na tyto práce a zároveň nedochází k poškození nebo narušení životního prostředí.
- Naše technologie umožňují pokládky či přeložky potrubí a kabelů inženýrských sítí o průměru od DN 32mm do DN 500mm a délce od 6m do 120m vcelku.
- Nespornou výhodou zemních protlaků je fakt, že během provádění prací nedochází k téměř žádnému omezení, tudíž komunikace či železniční trať může zůstat v provozu.
- Šetříme také Váš čas díky rychlosti samotného provedení zemního protlaku.
- Náklady na provedení protlaku pod silnicí jsou mnohem nižší, než náklady na provedení klasického výkopu.
- Díky sondě a měřícímu zařízení Digi Track je také zaručena přesnost při vstupu do koncové jámy i schopnost vyhnout se překážkám v dráze vrtu (např. již umístěné kanalizaci, kabelovodu, vodovodnímu řadu či plynovému potrubí).
Horizontálně řízené zemní protlaky neboli podvrty se provádějí obvykle s podporou výplachové směsi bentonitu. Bentonit je drcený přirozeně se vyskytující jíl, který pomáhá při vrtání jako výplňový a těsnicí materiál, nezatěžující životní prostředí. Protlaky jsou vhodné pro vodovody, plynovody, kabelovody, tlakové kanalizace a gravitační kanalizace (se spádem min.3%) a jejich realizace má mnoho výhod. Využívají se především tam, kde běžné výkopy nejsou vhodné, např. pod komunikacemi, železničními tratěmi i celými budovami a rodinnými domy. Možná délka provedeného vrtu je závislá jednak na geologických podmínkách, ale také na požadovaném průměru pokládaného potrubí. Používané potrubí je nejčastěji z polyetylenu (PEHD). Jasnější představu o průběhu prací si můžete udělat také pomocí animace … klikni zde
Mezi omezující faktory použití zemních protlaků patří především půdní podmínky. Za nejvhodnější podmínky je považováno hlinité půdní podloží a jíl bez podílu kamene. Problematičtější může být prostředí nesoudržných půd jako jsou hrubé štěrky a písky. Mezi nevhodnou geologii pak řadíme kamenité podloží, hrubý štěrk či stavební suť. Další možnou komplikací může být nemožnost přistavení nákladního automobilu s vodními nádržemi či malý prostor pro umístění vrtacího stroje za výkopem (pro Vermeer D20x22 – min. 6m, ideálně 10m, pro Vermeer D7x11 – min. 4,5m, ideálně 6m).
Neřízené zemní protlaky
Neřízené zemní protlaky se provádějí pomocí pneumatického protlačování zemních raket, kdy pohyblivá hlavice se sekáčem narušuje silnými rázy okolní materiál. Současně s sebou zatahuje ochranné PVC trubky o max. DN 110mm. Zemní raketa je pracovní nástroj ve tvaru železného válce s profilovanou razící hlavou. Na cíl je nasměrována zaměřovací optikou. K úskalí této technologie patří fakt, že během práce již není možné ovlivnit směr rakety. Proto se také tento způsob protlaku nazývá „neřízený“.
Tato technologie je využívána zejména na kratší vzdálenosti (maximální délka 15m) a také v místech, kde není dostatečný prostor pro umístění stroje pro řízený protlak. U vstupní i výstupní jámy postačí prostor 2,2 x 1,2m. Jáma samozřejmě musí svou hloubkou odpovídat hloubce požadovaného vrtu. Pokud není možnost připravit stejnou koncovou jámu o daných rozměrech, lze v některých případech s raketou i vycouvat a ochranné potrubí dodatečné vsunout do vrtu. Při couvání však hrozí zasypání vrtu.
Pro jasnější představu o průběhu práce na neřízeném protlaku, shlédněte krátkou animaci … Klikni zde.
V tomto případě je však chránička vtažena do vrtu až dodatečně, což je možné jen v jílovitých půdách, kde nehrozí zasypání vrtu. V našich podmínkách je spolehlivější tahat chráničkou za raketou.